Období: rok 2020

V době, kdy píšu tyto řádky, očekává většina národa katastrofu zvanou „lockdown“. Něco podobného, ale ne v tak silné míře nás již potkalo na jaře a věřte – nevěřte, já i na tomto období našel mnoho pozitivního. Například během třítýdenního pobytu v nemocnici jsem stihl napsat téměř dvě knihy a nebyl jsem sám. Lidé, kteří nemohli za kulturou, sportem a mnohdy i do zaměstnání, najednou získali čas na věci, které dlouho odkládali. A tak i na literárním poli vzniklo několik obdivuhodných projektů. Na dvou z nich se podílel i náš klub.  číst dál

Jsou básnické sbírky, které bezprostředně ovlivňuje prostředí a naléhavá  vratkost událostí. Sbírky s ostrým břitem, ačkoli někdy čepel nezasahuje právě potřebná místa, básník pouze předstírá zasvěcenost a pokus nahlédnout do hlubiny. Často se jenom alibisticky tváří. Čtenáři občas takovou poezii shovívavě berou, ačkoli nepostrádá krátkodobou platnost, jindy jsou kritičtější. Smiřují se s tím, že ne každý pecen chleba má správně ošetřené a vypečené kůrky. Rozličných hluků, všelijakých šarád a vemlouvavých intrik jsme syti - (nejen v poezii).  Stále častěji však hledáme poezii  pokojnou, smí... číst dál

Jedna z posledních kapitol románu Lydie Romanské KLETBA PODLE JUSTINY (nakl. Pavel Mervart, Červený Kostelec 2020, obálka Luďka Josky, 359 s.) má v názvu otázku Kdo napíše tento příběh, příběh, který je už téměř celý napsaný. Pro čtenáře je to výzva. Výzvou  je vlastně celý román, už jeho titul: jaká kletba? kdo je Justina? a proč podle? Náruživý čtenář si vzpomene na Irvingův Svět podle Garpa a řekne si, že ho čeká příběh napínavý, vzrušující. Méně zkušenému už první slovo titulu napoví, že se může těšit na luštění záhad, na to, co se vymyká nezajímavému všednímu dni, tomu, co se dá snadno vysvětlit. Je skutečně na světě nějaká kletba? Není to něco mezi nebem a zemí? A co to podle? Ta dlouho utajená Justina je tak mocná, že příběh se děje z její vůle? číst dál

Právě v těchto dnech si ke čtenářům hledá svou cestu další almanach české poezie  2020 s názvem, který vyvolá mnoho představ i očekávání. Věřte nebo ne, jde v pořadí již o třinácté knižní setkání našich současných básníků. Je to setkání veliké, rozsáhlé a lidnaté, neboť Vladimír Stibor přijal a zařadil sem verše téměř sedmdesáti autorů několika generací. Najdete tu poezii nadané zástupkyně nejmladších tvůrců Lucie Ottové (23 let) poblíž aforismů Ladislava Mušky (91 let) nebo nadčasových tří básní  Karly Erbové (87 let). Pokud se však nepodíváte dozadu na krátké představení autorů, sotva dokážete tu či onu ukázku tvorby zařadit podle mládí-stáří, odhadnout kalendářní věk. Všichni zúčastnění, ač rozdílní počtem prožitých roků, zkušenostmi, vzděláním a prostředím, mají společné zaujetí pro širokou paletu barev života a mnohost jeho vůní i stínů. číst dál

Znáte tři mluvící kočky? Ovšemže ano! Vždyť jsou největší atrakcí v cirkuse a všichni, i pan Kareš, u kterého bydlí, jsou z nich nadšení. Blíží se Vánoce a cirkus bude mít volno. Všichni se rozjedou domů, aby mohli oslavit Štědrý den, ale na cestě je zastihne sněhová vánice. Cesty jsou zaváté a není vidět na krok. Celý cirkus tak uvízne vysoko v horách a nemůže pokračovat. Naštěstí se tam v pravou chvíli objeví horská chata! Mohou se tam na pár dní schovat. A tak se večer společně usadí u hořícího krbu, kde je příjemné teplo, a postupně si vyprávějí svoje zážitky a pohádky ze všech koutů světa. Vždyť toho s cirkusem tolik procestovali! A najednou tak za nimi ke krbu přicházejí staří známí, třeba Krakonoš nebo vodník Machulda. Přečtěte si jejich vyprávění! číst dál

STRUČNÁ ÚVAHA O PEKLE (nakl. Bondy, b.m. 2019, ilustrace a typografie Jan Gabler, foto na obálce Yiyeksi Marhoulová, doslov napsal Ivo Harák 88 s.), knížka nezvyklého podlouhlého formátu velikosti pohlednice, je kupodivu sbírka básní, nikoli pojednání, ale úvaha to je, přesněji: jsou to verše vybízející čtenáře k úvaze, co vše je vlastně peklo na zemi (že by opak slavného optimistického Nebe na zemi?) a zda nějaké peklo vůbec je. „Záleží pouze na nás!“ vysvětluje autor, básník Alois Marhoul, čtenářům chudšího ducha, kteří snad omylem sáhnou po Stručné úvaze, netušíce, že jde o básně. číst dál

Dekameron 2020  už  je vytištěn! Viz připojené foto.  Pokud  jste  mezi jeho autory, máte nárok na výtisk zdarma! Chcete li ho brzy mít v ruce,  napište mi  na email  dusanspac@gmail.com nebo mi  zavolejte na 720 442 361- rád Vám jej v Praze předám, nebo nechám na nějakém domluveném místě (vrátnice, recepce, byt). Další možnost je vyzvednout si ho u Luboše Y. Koláčka (777 630 318), který má  i "obecní" výtisky uloženy v skladu nakladatelství Bondy v Olovnici u Kralup. Jednotlivě knihy posílat nebudeme, na to nejsme vybaveni - pokud  byste  ale chtěli  knížky dodat hromadně (třeba  po deseti  do některého ze středisek OS např. do Jižních Čech, do Plzně nebo na Moravu) s tím, že vy si to tam vyzvednete, můžeme se domluvit. Počítejte ale s tím, že doprava balíku bude i Vás  něco málo stát, publikace je to  objemná. Část z autorských výtisků  moravských a  slovenských autorů  má  u sebe také  Lydie  Romanské (723 569 876), která  byla editorkou této mimořádné  knížky. Uskuteční li se valná hromada OS, Dekamerony  tam dovezeme a budou k  převzetí na místě.  Knížka už je samozřejmě i v prodeji  (MOC 349,- korun, ale třeba na eshopu www.dobre-knihy.cz ji nabízejí za 249 kč.) číst dál

V letošním finálovém koncertu Porty, nejstaršího folkového festivalu v republice, měla být mimo jiné poprvé předána také Cena Obce spisovatelů ČR za nejlepší autorský písničkový text. Bohužel protikoronová opatření znemožnila několikrát přesouvané konání této akce, takže cena byla vítězce, o níž rozhodlo hodnocení poroty složené ze členů OS ČR, předávána virtuálně v říjnovém přenosu celého programu. Nositelkou nově udíleného ocenění se stala Mija Procházková  z kapely Lee-banda, Adamov u  A cenu v podobě plakety, která se bude každým rokem měnit,  můžete pak vidět na přiložené fotografii.  číst dál

Poprvé jsem ho viděla na radě Obce spisovatelů v září 2007. V tom čase mu zrovna vyšla básnická sbírka Strmilovské listy – mám v ní věnování (naprosto nečitelné) z října toho roku. Věděla jsem, že patřil k hlavním osobnostem brněnské bohémy 60. let, byl to pro mne pojem, legenda, od poloviny 90. let tajemník Obce moravsko-slezských spisovatelů, a hlavně, nekonvenční básník i člověk. Postava jako nalomená, vizáž staroslavného mudrce nebo také poustevníka. Pomalé pohyby, lehký úsměv, dýmka, málo slov. číst dál

V sobotu 31. října zemřel krátce po svých pětasedmdesátých narozeninách chotěbořský básník a spisovatel Petr Musílek, dlouhou dobu sužovaný těžkou nemocí. Svoje literární začátky spojil s pražskou kavárnou Viola a oblibou malých scén a divadel poezie. V rodném městě vtiskl originální tvář amatérskému divadélku Sondy, vydával stejnojmenné periodikum, později Klubové listy. Knižně debutoval sbírkami Tichý svědek (1961) a Věci našeho života (1988). V pozdějších letech publikoval svou tvorbu především na internetových stránkách a v různých periodikách. Jako člen spisovatelských organizací stál u zrodu Střediska východočeských spisovatelů, stal se jeho prvním předsedou, pravidelně obohacoval svými verši bulletin Kruh. Podílel se literárních aktivitách v mnohých místech republiky. Řadu let organizoval soutěž Literární Vysočina. Jako chotěbořský patriot se rozloučit se čtenáři blokem poezie v publikaci „Dnes ještě nezapadá sluce nad Železnými horami.“ Svou básnickou tvorbou zanechal za sebou zřetelnou a nezapomenutelnou stopu. číst dál

Žijeme v době, kdy čtenáři jen obtížně získávají přehled o vycházejících knihách. Postrádáme snadno dostupný centrální informační zdroj. Dvojnásobně to platí o literatuře pro děti. Stesky nad situací bychom jenom nosili dříví do lesa. Ať je tomu jakkoli, uznání zasluhuje neutuchající úsilí Jiřího Faltuse, který plejádu dětského čtiva rozšířil titulem BROKOLICE PRO BROKA (Alfa-Omega, 2020, 36 str., s vlastními ilustracemi). Pozoruhodná je Faltusova vtipná invence a hravost  (Děravá myš, vynikající Hrbaté nitě, bezděčně vyvolávající vzpomínku na Vachkův román a Haasův film Velbloud uchem jehly. Možná náhoda, možná podvědomá inspirace. číst dál

... číst dál

Ani těžká doba s omezeními nás nemůže zastavit v pokračování vpomínek a oznámeních o významných dnech  našich přátel a popřáli jim hodně zdraví a všeho nejlepšího k jejich narozeninám.  Naopak, právě v této době jsou pouta s ostatními pro nás všechny hodně důležité a proto se nyní hodlám věnovat všem našim osmi oslavencům důkladněji, než jindy (mimo jiné – ať také máte, co číst). číst dál

Milí přátelé, v těchto dnech, kdy je vlivem společenských opatření ohledně vira Covida omezen pohyb obyvatel, nám přijde trochu zvláštní vás pozvat na výstavu. Nicméně, kohout Bělásek, letitý kurátor výstavy, paradoxně neviděl u naší nástěnky V okně ještě tolik lidí, jako doposud. Les mezi Černošicemi se totiž poslední dobou stává centrem vycházek místních zejména o víkendu a na obsah výstavy jsme dostali již několik kladných reakcí. číst dál

V nové knize povídek navazuje autor na předchozí prózu Zvláštní způsoby štěstí. I tentokrát jde o čtivé nevšední příběhy, z nichž některé čerpají z lékařského prostředí.  „Nikoli náhodou i v této knize Bohumila Ždichynce nejednou dospíváme k příslovečnému poznání, že vrh kostek nikdy nevyloučí náhodu a náhody se pak stávají těžištěm celé řady povídkových námětů.  Naše existence se odvíjí a ubírá ve stínech i světlech permanentních tajemství a cokoli se tváří v tvář všudypřítomným náhodám odhodláváme učinit, jako kdybychom bezcílně i cíleně vrhali Rubikovou kostkou. Života.“  (doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D. , literární kritik) Každou z dvaceti povídek provází  ilustrace Martina Doška. Dokáže vystihnout cosi fenomenálního, spojeného s tajnými sny, věčnými archetypy, ztraceným věděním, ví, kudy se ubírá lidská obraznost. číst dál