Články od Obec spisovatelů ČR

S láskou má svět naději

Obec spisovatelů ČR (») | 4. 5. | přečteno: 46× | komentáře: 0
2020/logolkpb.jpgMilí kolegové a přátelé literárního webu, děkuji všem, kteří jste jeho součástí a plníte obsah jeho stránek svou poezií a prózou. Bez Vás by nebyl tím, čím je. Vždy mě zahřeje a velmi potěší, když mohu něco nového vložit a zpestřit jeho obsah. Když se objeví někdo nový, kdo se rozhodne podělit se s námi o svou tvorbu. číst dál

Oslavenci měsíce května

Obec spisovatelů ČR (») | 4. 5. | přečteno: 63× | komentáře: 0
2020/logo-male.jpgPomaličku bychom se měli vracet k osobním setkáním, ale protože logika a smysluplnost nařízení vázne, ještě v květnu si popovídáme o všech nynějších oslavencích. číst dál

Křižovatky samot - Václav Franc

2021/kniha_3.jpgBásnická sbírka Křižovatky samot (Nakl. Nová Forma, 2021, 84 str., typografická úprava F. Tylšar) je básnickým náhledem zralého muže, jemuž nejsou cizí úsměvná nahlédnutí do krajiny současného výrazně zvlněného života, na konejšivou oblohu však dokáže vyslat i dravčí křídla (viz Aformis či Tvůrčí muka). Nebývá to zvykem, ale nahlédněme na hladinu Francových veršů prostřednictvím citátů. K pesimističtějším zátočinám směřují verše //rozevírají se brány samot// či //odkvétají labutí písně//, vstřícněji vyznívají //další runda naděje// nebo //denně jednu kapku medu//. Jako ostrov k obeplutí můžeme spatřovat //dary komerční zimy//, ale čtenáři neunikne ani Francovo inklinování k vřelému optimistickému nahlédnutí. Včetně osobitých návratů do dětství. Pokud píše //na oheň svoje stránky zvykám//, berme to jako zdvořilý bonmot, jeho poezie potřebuje křivku vlaštovčího letu, nikoli plameny. Křižovatky samot jsou mnohavrstevné, ledacos sympatického najde snad každý čtenář.  číst dál

Můj malý svět - Vladimír Stibor

2021/muj-maly-svet.jpgLetos mezi nás přišla malá čtvercová knížečka, plná kouzel.  Již dříve jsem vídala autorovy fotografie ze Sedlčanska a byla jimi okouzlená. Představovala jsem si rodinu maminčiny tety Marty, která v těch místech někde žije, vzpomínala na maminčino celkem strohé vyprávění po návštěvě, kdy nezapomněla zmínit, že je tam všude moc hezky. číst dál

Pražská kavárna – host: Jan Cimický

Obec spisovatelů ČR (») | 21. 4. | přečteno: 41× | komentáře: 0
2021/img-20210418-wa0019.jpgHostem nového dílu Pražské kavárny byl lékař – psychiatr, ale také spisovatel a překladatel Jan Cimický. Zamýšlí se nad tím, jak dnešní z kloubů vymknutá doba zasahuje naši psychiku, zbavuje nás perspektiv, jistot, pocitu smyslu našeho konání, a tedy i ztráty motivace. Jak dopadá stávající umrtvení společenského života, sociálních vazeb, osamocení a izolace jednotlivců v jakémsi „domácím vězení“ na jejich psychický stav i na psychosociální stav celé společnosti. Jak velký je „poločas rozpadu“ této abnormální situace, jinými slovy jak dlouho to normální člověk může vydržet v duševním zdraví? To jsou témata rozhovoru, který proběhl v Galerii Josefa Velčovského, jež je umístěna v klinice Modrá laguna MUDr. Jana Cimického. číst dál

Do básnického nebe odešla Zora Šimůnková

2021/zora.jpgV polovině dubna nás zastihla smutná zpráva o odchodu Zory Šimůnkové, básnířky a organizátorky literárních akcí, členky Obce spisovatelů, povoláním knihovnice.  V českých poetických kruzích nebylo možné se se Zorou nepotkat. Je to obdivuhodné, co všechno dokázala zorganizovat, na čem se podílela. A to všechno s úsměvem, jako kdyby to nebyla nějaká zvláštní zásluha. číst dál

Věra Kopecká - U brány ticha

Obec spisovatelů ČR (») | 15. 4. | přečteno: 49× | komentáře: 0
U BRÁNY TICHA - tak nazvala Věra Kopecká svou novou sbírku poezie (vyd. Kopecká, 2021, 90 str.), doprovázenou vlastními fotografiemi, které dovedou vnímavého čtenáře okouzlit samy o sobě. Těžko zvažovat, zda je Kopecká lepší básnířka, zda není lepší fotografka. Ta úvaha je ovšem planá, verše a přírodní fotografie tvoří pečlivě propracovaný kompaktní celek. Převažují zimní motivy. Vstoupíme-li nabízenou bránou ticha, ocitneme se v integrovaném světě poezie. Čteme //sbírám stírám / ze rtů tmu / než najdu cestu / ke světlu/.  Ty verše jsou pro poezii Věry Kopecké charakteristické a také inspirativní, prolínají její básnickou aktivitou jako paprsek světla. Mají osobitou lehkost, ovlivněnou úsporným zacházením se slovy. Nikde nezaclání ani slabika navíc. Povšimněme si ještě veršů //Budu ti psát / Sojčím pírkem / po obloze//. Ano, taková je poezie paní Věry. Jako kdyby ji psala sojčím pírkem na oblohu. A proč právě sojčím! Jakýmkoli! Třeba do prstem do písku. Stále to bude plnohodnotná, skromná a zdánlivě tichá poezie. Její hlas však najdeme v šumění větru i jako dým nad komínem za mrazivé noci. číst dál

Moje první on-line beseda se čtenáři aneb Jak jsem se stal ajťákem.

To, že ve svých pětasedmdesáti já neajťák, který si s počítačem, kromě psaní, moc nerozumí a občas mu hlasitě nadává do debilů a blbečků, cože mi to zase provedl, budu mít besedu se čtenáři přes počítač on-line, to mě ani ve snu nenapadlo. Ale stalo se - 12.ledna jsem dostal mail od pracovnice Knihovny Karla Dvořáčka ve Vyškově paní Zdeny Adlerové, zda bych pro jejich knihovnu nemohl pro zdejší čtenáře zodpovědět několik otázek on-line, neboť v době koronavirové to prostě jinak nejde. číst dál

Než se rozdělíme - Iva Tajovská

Obec spisovatelů ČR (») | 15. 4. | přečteno: 39× | komentáře: 0
2021/kniha.jpgS otevřenou náručí vítáme díla, která se vyznačují přesným viděním historie. Třeba i té nedávné. Po románech Odpusť, že jsem se vrátil (2018) a Hořící nebe (2019) uzavřela Iva Tajovská zamýšlený triptych románem NEŽ SE ROZDĚLÍME (Maraton, 2021, 240 str.) Dějová linka tří uvedených románů se táhne od první světové války k devadesátým létům minulého století, takže můžeme mluvit o románech historických, třebaže v tom posledním rezonuje současnost jako nepříliš vzdálená ozvěna.  Tajovská se nevyhýbá ošidným událostem. Její předností je objektivní přístup k událostem, které bezprostředně ovlivňují protagonisty jejích knih. Zřetelnými mezníky se staly rozpady  státních útvarů. Toho, jehož oběťmi jsme se stali,  toho tragičtějšího na území bývalé Jugoslávie.  Vyvolaly i osobní krize, které jsou cizelérsky reprodukovány.  číst dál

Čím je nám přátelství

Obec spisovatelů ČR (») | 15. 4. | přečteno: 28× | komentáře: 0
Bez opravdových přátel je život prázdná a smutná samota. Naslouchající přítel je dar. Uleví přeplněnému a přetékajícímu srdci, ze kterého člověk může složit vše, co přinášejí starosti a strasti všeho druhu. Může mu vypovědět své hoře, radosti, obavy, naděje, podezření, záměry a vůbec všechno, co mu leží na srdci a co ho tísní. Otevře tak okno své duše, aby starosti mohly ven a slunce dovnitř. číst dál

Pozvánka na pořad věnovaný poezii - ANDĚL o lásce, o verších

Obec spisovatelů ČR (») | 15. 4. | přečteno: 45× | komentáře: 0
2021/aaa.jpgPořad věnovaný poezii - ANDĚL o lásce, o verších- nenechte si ujít literární pořad z dílny IAm Anděla. Hezký Poslech Pavlína Kolářová číst dál

Celostátní literární soutěž Mělnický Pegas 2021

Obec spisovatelů ČR (») | 8. 4. | přečteno: 65× | komentáře: 0
2021/pegas.jpgCelostátní literární soutěž Mělnický Pegas číst dál

Alena Klímová - knihy vydané v roce 2020

Obec spisovatelů ČR (») | 8. 4. | přečteno: 59× | komentáře: 0
2021/00-i-moje-fotka.jpgV roce 2020 autorka vydala tři knihy, o kterých uvádí: "Je v první řadě to kniha o hypnoterapii, která vychází z výsledků léčby neplodných žen u nás.  Tuto léčbu provádí  s velmi zajímavými výsledky dlouholetá lékařka, kandidátka věd, s několika atestacemi, v současé době pracující na vysokém postu v pražském IKEMU. Hypnoterapii provádí ve svém volném čase bez nároku na odměnu (prý by se léčba nezdařila... úsměv). Kauzy mi byly diktovány a já je použila pro tuto knihu. V ní ovšem kromě spojujícího textu je část i filosofických úvah na téma mateřství a také mé básně s touto tématikou. Je zde popsáno pro laickou veřejnost i práce na IVF klinikách, kde je prováděno rovněž specializovanou, vysoce vyzdělanou genetičkou umělé oplodnění mimo tělo ženy." číst dál

Ladislav Beran - Kytice růží nebožtíkům nevoní

Obec spisovatelů ČR (») | 4. 4. | přečteno: 41× | komentáře: 0
2021/beran-kniha-2.jpegNesporně inspirativní titul nové knihy píseckého autora Ladislava Berana je zároveň i názvem první povídky z tohoto obsažného sborníku, který má více než tři a půl stovky stránek, ale obsahuje tentokrát  -  oproti předchozím knihám – pouze šest povídek. Tedy dalo by se dokonce říci, že nejméně ve dvou z nich jde spíš o krimi-novely, ale ve všech případech s aktuálními tématy a již tradičně s obvyklými Beranovými aktéry – vyšetřovateli Studničkou a Machem. číst dál