Milí přátelé, v těchto dnech, kdy je vlivem společenských opatření ohledně vira Covida omezen pohyb obyvatel, nám přijde trochu zvláštní vás pozvat na výstavu. Nicméně, kohout Bělásek, letitý kurátor výstavy, paradoxně neviděl u naší nástěnky V okně ještě tolik lidí, jako doposud. Les mezi Černošicemi se totiž poslední dobou stává centrem vycházek místních zejména o víkendu a na obsah výstavy jsme dostali již několik kladných reakcí.
Tentokrát máme to potěšení vystavovat verše básníka Aloise Marhoula (*1951), kterého nemáme rádi pouze jako básníka, ale také jako moc milého a skromného člověka, jehož literární čtení s radostí navštěvujeme.
Lojza je členem Obce spisovatelů ČR, členem Českého centra Mezinárodního PEN klubu. Získal mnohá ocenění, mimo jiné: čestné uznání (1974) a druhé místo (1992) v soutěži Šrámkova Sobotka, dvě třetí místa v celostátní soutěži Mladé literární Louny (1976, 1978). Jeho verše byly přeloženy do slovenštiny, němčiny, polštiny, španělštiny a ukrajinštiny. V roce 2013 byl zařazen do životopisné encyklopedie Hubners: Who is Who v České republice a v roce 2014 byl zařazen do digitální knihovny básníků 185 zemí všech dob: POETAS SIGLO XXI ANTOLOGIA DE POESIA + 12 000 POETAS de 185 PAISES (EDITOR: Fernando Sanchez). V roce 2017 byl zařazen do Encyklopedie osobností České a Slovenské republiky Britishpedia published by BRITISH PUBLISHING HOUSE . Od roku 2009 uděluje tzv. „Mobelovu cenu“ za nejlepší českou básnickou sbírku. Spolu s básníkem Ondřejem Hníkem pořádá každý měsíc v kavárně Duše v peří poetické pořady Sdílená poezie a čtvrtletně Česko-slovenské dotyky ve Slovenském domě v Praze. Vydal 14 básnických sbírek.
Místo výstavy: Na Vysoké I č.e.029, Vonoklasy
Ukázka z mnohých vystavených básníkových veršů…
Nezdá se vám
že se vám něco zdá?
S otevřenýma očima
sníte svůj život
zatímco si myslíte
že ho žijete
Ale buďte v klidu
Jednou se každý z nás probudí!
Jak se to pozná?
Zavře oči
Varovné signály
Našim dětem začínají šedivět vlasy
Spolužákům přestávají
fungovat těla
A paleontologové si mě
se zájmem prohlížejí
Něco se děje!
Je hlavou proti zdi
Je zbytečně
Prý plným právem
Cihly jsou v tom nevinně
Zeď čeká další úder
který nepřichází
Hlava se připravuje
A ústa ústa plná frází
frází co vyskakují jak rytíři
v plné zbroji
Schyluje se k bitvě
Zbraně řinčí Zas to někdo schytá
Jako vždy: Neznámý vojín!
Je hlavou proti zdi
Historie si neví rady
A tak opisuje
Pořád je to stejné:
Vzestupy a pády