Za oponou ticha

Napsal Obec spisovatelů ČR (») 19. 11. 2020 v kategorii Nové knihy a recenze, přečteno: 133×

Jsou básnické sbírky, které bezprostředně ovlivňuje prostředí a naléhavá  vratkost událostí. Sbírky s ostrým břitem, ačkoli někdy čepel nezasahuje právě potřebná místa, básník pouze předstírá zasvěcenost a pokus nahlédnout do hlubiny. Často se jenom alibisticky tváří. Čtenáři občas takovou poezii shovívavě berou, ačkoli nepostrádá krátkodobou platnost, jindy jsou kritičtější. Smiřují se s tím, že ne každý pecen chleba má správně ošetřené a vypečené kůrky. Rozličných hluků, všelijakých šarád a vemlouvavých intrik jsme syti - (nejen v poezii).  Stále častěji však hledáme poezii  pokojnou, smířenou a smiřující, podněcovanou trvalejšího hodnotami. Poezii trvalejší hodnoty tvořící. To jako kdyby k nám přes oponu ticha doléhala vzdálená hudba, konejšivě interesantní a inspirující zároveň. Jako bychom střetávali staré dobré známé na třeba poněkud zarostlých, ale stále důvěrně známých stezkách. Nikterak neruší občasné funkční pasáže, připomínající bubnování: /kolik lidí/se na cizím/neštěstí živí/. Každý strom vrhá stín.To můžeme stanovit v dokonale komponované útlé sbírce Věry Kopecké ZRCADLO PANÍ BETY (vyd. Kopecká, 2020, vlastní fotografie, 32 str.) Netřeba prozrazovat, kterým směrem lyra napíná struny. Napovídá sám název. Čteme-li  / fotografie pomalu blednou/ odejdou se mnou/, je to konstatování velice věcné. Fotografie přetrvávají tvůrce, jejich platnost dozrává. Stejně jako některé verše, které mají formu nezáměrné básnické věštby. Ty z uvedené sbírky získávají intenzivní kvalitou výpovědi punc trvalosti. Potvrzuje je další citát: /jenom neztrácet naději/.

            Z odlišného džbánu nabírá Věra Kopecká ve stejně promyšleně komponované sbírce NA VLNÁCH MOŘE (vyd. Kopecká, 2020, 74 str., vlastní barevné fotografie moře v mnoha podobách). Jako zlatá nitka protkává text úžas suchozemce, který v nás rezonuje, kdykoli staneme na mořském břehu. Pociťujeme svéráz okouzlení na planině básnické imaginace. Autorka jako fotografka působí stejně věrohodně jako básnířka. Moře jí zajisté bylo inspirací, plameny básnických reflexí září kdesi v dáli, jako světlo majáku na jedné fotografii. Verše disponují trvalou platností, nezůstávají na povrchu zčeřené hladiny. Stopy lidskosti hledá básnířka hluboko na dně jako trvale platné postuláty. Ponořená v moři slov (citát) hledá (další citát) útesy korálové básně. Hledá a nachází. Tam, kde lidské životy dozrávají a zjitřené křehké výkřiky slábnou v  náruči obecných platností: /je moře slov/je moře stínů/nekonečné slané/moře slz/moře smích i pláč//a velké moře lásky/v nás. Láska je pro Kopeckou příbojem i odlivem. A opačně: Příboj a odliv cítíme jako symbol lásky. Jsou věčné, neboť moře nikdy nebude nuceno volit. Láska je všech variantách trvalou podobu a platnost postrádá. O to vzácnějším květem je její vzácný odstín, vroubící poezii Věry Kopecké. 

František Uher

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel dvě a sedm