Vážení přátelé, opět se scházíme nad kalendářem a snažíme se vzpomenout, kdo se právě v letošním lednu dožívá významného dne, abychom nezapomněli popřát. Je to velice jednoduché, kulatiny se nám objevily jediné a půlkulatiny také. Ale protože jsme stále pod tlakem možných omezení a nákaz, připomeneme si i v tomto měsíci všechny. Abychom každému z nich udělali radost, abychom jim popřáli a aby věděli, že jsou pro nás důležití, co říkáte?
Nebude to seznam nijak krátký, protože rodičové těchto oslavenců s láskou očividně prožívali mnohé letní srpnové a zářijové dny, doby příjemných dovolených a volnosti. Jako živoucí důkazy těch časů dnes máme mezi sebou dokonce třináct ledňáčků. Je to však pouze první dlouhý seznam z mnohých – uvidíme, jak dlouho budeme takovou smršť uvádět.
Hned první leden je nejen svátkem Nového roku, ale také významným dnem počátku života pana Jiřího P. Kříže. Je to náš významný divadelní kritik a publicista, s jehož recenzemi a úvahami se setkáváme v Divadelních novinách, různých denících, na internetu také v Přítomnosti. Sleduje a rozebírá divadelní počiny od Plzně nebo Prahy až po Ostravu, jeho publikované texty uchovávají různé knihovny, včetně Knihovny Václava Havla. V současné době sleduje záznamy divadelních představení na ČT Art a opět o nich publikuje v Divadelních novinách.
Druhý leden patří našemu členu, který si kulatiny jistě řádně oslavil vloni. Lubomír Mikisek je náš básník a prozaik, napsal hodně povídek (sbírka Přání vyšla r. 2011 přeložena do angličtiny v USA), ale také romány, naposledy Dlouhá noc lásky (2012) a Za obzorem jiný svět (2016).
Třetí leden patří první z našich dvou výraznějších oslavenců. Půlkulatiny oslaví paní Ljubov Vondroušková. Básnířka ruská a zároveň moravská. Její básně vycházejí rusky i česky, například Zrcadlení 3 (2005). Angažuje se i organizátorsky, v Ruské kulturní osvětové organizaci.
Přeskočíme do 6.ledna k panu Tomáši Hájkovi, básníku, prozaiku, filozofu a badateli. Na kontě má i divadelní hry (Pokud je to možné, jsem Fredy Hirsch, 2016). Není toho málo, v čem vyniká. Samostatně vydal básnickou sbírku Útěk chaosem (2017) a nejčerstvěji najdete jeho povídky ve sbornících Literáti na trati (2019, 2020).
O dva dny později, 8.1., se narodil Ondřej Hník, český básník, prozaik, ale také docent pedagodiky a autor odborných prací v oblasti didaktiky literatury a didaktických her, kterých napsal v poslední době hezkou řádku. Mezi ně patří Můj atlas Evropy z října 2020. Básně píše dále, o rok dříve vyšla něžná sbírka Naplnilas mi srdce jabloněmi.
Patnáctý leden patří dvěma našim členům na „M“, a jednomu jubilantovi se jménem velmi literárním. Dáme však přednost dámě, Zitě Malaníkové. Básnířka, prozaička, textařka. Je ponejvíce proslulá básněmi, které oslovují příznivce poezie i za našimi hranicemi. Byly přeloženy do ruštiny, polštiny a švédštiny. Nejsou jí cizí ani rozhlasové hry a scénáře, ba ani oblast výtvarná, setkáte se s ní v mnoha almanaších (Noc plná žen, 2018). Poslední knihou je sbírka Cestou duhových skleněnek (2020).
Ve stejný den, avšak o několik let dříve, přišel na svět pan Libor Martinek. Před rokem jsme mu věnovali větší pozornost jakožto jubilantovi. Proti křehkým básním paní Malaníkové tu stojí především uznávaný pedagog, bohemista, který již přednášel na vysokých školách v Polsku, pro veřejnost i na Slovensku, Německu, Litvě. Překládá z polštiny, má řadu ocenění – ale také je vedle odborných publikací básníkem. Mezi jeho poslední tituly patří antologie polských povídek V duchu Edgara Allana Poea (spoluautor Krzysztof Bortnik, 2019).
Třetím oslavencem patnáctého ledna je výrazná západočeská osobnost, pan Bohumil Jirásek. Zde si dovolím prozradit, že jde o jubileum velice krásné, devítikřížkové. Náš jubilant je také vysokoškolským pedagogem, zabývá se především literární historií. Jeho dlouholetým působištěm je Plzeň, které věnoval i ředu fejetonů. Mezi poslední jeho tituly patří Moje republika 1918- 2018 (2018).
O dva dny později, opět v jiném čase, se 17.1. narodila paní Inka Delevová.Nejen spisovatelka, ale hlavně ilustrátorka, grafička a malířka. Jistě je úžasné, že například kniha Praha na vlnách věků (2013) je již k dostání pouze v elektronické podobě. Nebojí se ani historie velmi dávné – příkladem je kniha Pravěk (2017).
O tři dny později, 20.ledna, připijeme na zdraví českému právníkovi, prozaikovi a scénáristovi, panu Petru Ritterovi. Od r. 2019 byl svými kolegy vybrán ke vstupu do Právnické síně slávy. Svou profesi nezapře ani ve své tvorbě - např. v dvojrománu Zde žili (2017) a nejnověji románem O dětech žen a mužů.
Druhým oslavencem dvacátého ledna je další vysokoškolský pedagog, literární historik a divadelní kritik, znalec a milovník beletrie pan Viktor Viktora. Další autor, který propadl městu Plzni – po několika knihách, kde Plzeň alespoň zmiňuje nebo se zabývá Plzeňskem, v roce 2000 vydal Plzeň v proměnách času. Vydával také ročenky Kruhu přátel knižní kultury. Mezi poslední tituly patří DJKT- Divadlo J.K.Tyla v Plzni: 1965-2015 (2015).
O den později, 21.1., oslaví narozeniny pan Břetislav Olšer. Žurnalista, fotograf, publicistický scénárista pro rozhlas i televizi. V posledních letech se věnuje především Izraeli a jeho konfliktům s okolím – např. Izraelské osudy, Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi (2009). Je velice činný na několika internetových stránkách.
Poslední oslavenkyní tohoto měsíce je paní Vlasta Špinková- Baladová, další naše citlivá a něžná básnířka. Publikuje pod zkráceným jménem V.Špinková. Svými narozeninami 26. ledna uzavírá přehlídku našich oslavenců. Zatím poslední sbírkou básní je kniha Na konci ptačích příběhů (2018). Také ona vloni oslavila kulatiny a věříme, že ještě několikery v plné síle oslaví.
Všem našim oslavencům přejeme pevné zdraví, pohodu, hodně tvůrčích sil a energie. Jistě si mnozí v dané dny připomenou každého z nich, popřejí a pozvednou číši k přípitku. Dámy a pánové, těšíme se na další vaše tvůrčí počiny!
Hana Mudrová
2024 ©