Básnická sbírka Křižovatky samot (Nakl. Nová Forma, 2021, 84 str., typografická úprava F. Tylšar) je básnickým náhledem zralého muže, jemuž nejsou cizí úsměvná nahlédnutí do krajiny současného výrazně zvlněného života, na konejšivou oblohu však dokáže vyslat i dravčí křídla (viz Aformis či Tvůrčí muka). Nebývá to zvykem, ale nahlédněme na hladinu Francových veršů prostřednictvím citátů. K pesimističtějším zátočinám směřují verše //rozevírají se brány samot// či //odkvétají labutí písně//, vstřícněji vyznívají //další runda naděje// nebo //denně jednu kapku medu//. Jako ostrov k obeplutí můžeme spatřovat //dary komerční zimy//, ale čtenáři neunikne ani Francovo inklinování k vřelému optimistickému nahlédnutí. Včetně osobitých návratů do dětství. Pokud píše //na oheň svoje stránky zvykám//, berme to jako zdvořilý bonmot, jeho poezie potřebuje křivku vlaštovčího letu, nikoli plameny. Křižovatky samot jsou mnohavrstevné, ledacos sympatického najde snad každý čtenář.
František Uher
2024 ©