Kniha „Pivař a Blondýna“, vydaná nakladatelstvím Bondy s čerstvým vročením 2021, je čtení poučné, zábavné a díky spoluautorce i půvabné. Pojednává o lásce k pivu. V případě Ladislava Jakla, dlouholetého popularizátora piva jako nápoje zasluhujícího naši úctu, jde o lásku nerezavějící a nepochybně (do)životní, zatímco u Daniely Kovářové jde o vzplanutí nečekané, vášnivé a intenzivní.
Oba partneři se střídají v autorství kapitol a vedou tak dialog mistra a žákyně, která je postupně zasvěcována do historie piva jako nejstaršího kulturního nápoje, poznává výrobní postupy, krok za krokem se seznamuje s rozmanitostí pivních stylů a ve vrcholné fázi své iniciace poodhaluje nepřeberné možnosti párování piv s různými pokrmy. Role Daniely není nijak pasivní, naopak, jde o nadšenou posluchačku, která - když už si usmyslela poznat svět piva - pustí se do toho s plnou vervou. Svědčí o tom fakt, že během jednoho roku stačila načerpat a „nadegustovat“ zkušenosti, které méně umanutému člověku obvykle zaberou několik let. Přitom otevřeně a zábavně popisuje také pochybnosti a zmatky, kterým na pivní cestě ve své „nadšené naivitě“ čelila. Ladislav je spíš než přísným profesorem citlivým, ale zároveň precizním průvodcem pivním vesmírem. Jako chlap se před partnerkou samozřejmě rád blýskne svými rozsáhlými znalostmi a dá k dobrému různé zajímavosti a pivní rarity. Za velmi záslužnou pokládám kapitolu, kde vysvětluje důvody, které vedly k legislativní úpravě, která od ledna 2020 mění označování piv. Sám jsem si myslel, že jde o další byrokratický nesmysl, nejspíše dovezený z Bruselu, ale byl jsem vyveden z omylu. Nesmyslné bylo naopak předchozí označování slovem „ležák“ všeho, co má stupňovitost 11 a 12 stupňů (protože jsme ještě před pětadvaceti lety nic jiného než ležáky neznali), a nová vyhláška, když už na to musí nějaká být, věci napravuje.
Texty obou autorů jsou pojaty s humorem a lehkým vzájemným „hecováním“, což zvyšuje jejich čtivost. Televarietní Vladimír Dvořák říkával, že humor má být takový, „aby ho pochopil i blbej, a inteligent aby se neurazil“. Když to budu parafrázovat, podobně univerzálně funguje i knížka Pivař a Blondýna. Pivní laik bude dychtivě nasávat nové poznatky a sledovat cestu Daniely k pivnímu osvícení, zatímco zkušený pivař se jistě dozví také ledacos nového a s pobavením bude číst Danieliny kapitoly a možná nacházet paralely na její a své cestě za zajímavými pivy.
Fotografické části knihy by snad někdo mohl vytknout chybějící popisky přibližující pivní styl zobrazených nápojů nebo určitou nesystematičnost v řazení fotografií, ale o to podle mne autorům nešlo. Naopak bych ocenil autentičnost a nevyumělkovanost fotek. Je z nich cítit vřelý vztah autorů k předmětnému moku. Co však přehlédnout nelze, je odfláknutá redakční práce. Překlepů a chyb je příliš. Například „ve větě“ místo „ve světě“, „kvasinkových sporů“ namísto „spor“, „zákazník nemá dobou zkušenost“, či pro němčináře komické „berliner wiesse“ namísto „weisse“ (v jednom případě). Oblíbený pivovar a obec se jmenují krátce Zichovec, nikoliv na několika místech tvrdošíjně opakovaný Zíchovec. Tohle automatické opravy v textovém editoru nezvládnou, dělal vůbec někdo korektury?
Nicméně nenechme si technickými nedostatky zkazit celkově příznivý dojem. Knížka je nejenom oslavou piva, ale i oslavou života. Pěkně to dokládají následující citáty: „Podstatou pohostinství, piva i civilizace je lidská pospolitost.“ (Daniela) a „Pivař, který se naučí cenit si dobrých piv a který nelpí jen na svých zabetonovaných šablonách, ten si užije života mnohem lépe.“ (Ladislav).
Než knížku otevřete, dovolím si udělit vám jednu radu. Ještě před tím navštivte nejbližší pivotéku, a pořiďte si do lednice několik piv různých stylů (pokud jste začátečníci, prodávající vám jistě vhodné vzorky doporučí). Protože až se do knihy začtete, dostanete takovou chuť na pivo, že bude nezbytné si nějaký dobrý kousek otevřít, nalít a s další četbou intenzivně vychutnávat.
Na Mělníku 3. 1. 2021
středně pokročilý pivař Vladimír Špulák
Knihu můžete zakoupit u všech dobrých knihkupců, například === ZDE V KNIHCENTRU ===.
2024 ©