František Uher
Začněme aforistickou logikou básníka Jiřího Faltuse: Obálka prodává, obsah rozhoduje. Samozřejmě to lze obrátit. Čtenář zaujatý lákavou obálkou se někdy dočká trpkého zklamání obsahem. Což rozhodně neplatí o básnické sbírce Evy Černošové UPROSTŘED NOCI ZPĚV (Garamon, 2020, 89 str., ilustrace Jan Černoš), která nesporně zaujme čarovným vzhledem. Obsahuje dominantní poezii, intimní, křehkou, úspornou a nanejvýš sugestivní. Má v sobě jarní touhy, letní barevnost a sytost, podzimní pochybnosti. Cituji: /…/luhy jsme ztratili//oráče pohřbili//Kdo přijde sít?// Černošová ovšem nelomí rukama, skepse je jí cizí, jejím obzorem je //popsaná krajina,//jež čeká na příběh//. Sbírka je příběhem sama o sobě, symbolickou výpovědí o životě se slunečnými pohostinnými rovinami i stinnými stržemi, jejichž překonávání je nám obecným lidským údělem. Bohaté invencí i barevností jsou ilustrace, které nemají běžný doprovodný charakter, platí, že slovo a obraz jedno jsou. Závěr sbírky tvoří Píseň vánoční, text s pevně vetknutým vnitřním řádem, k němuž byla zkomponována kantáta.