Dvě století uplynula od narození Boženy Němcové. Ke kolika generacím promlouvaly, promlouvají a budou promlouvat babička, Barunka, Viktorka… K dílu paní Boženy náleží i kratší povídka Čtyři doby, které měla a nemusela inspirovat členy Střediska východočeských spisovatelů při psaní příspěvku do každoročního sborníku. Dlouhé roky vycházely východočeské sborníky zásluhou Jiřího Hrabince a jejich křest ve známém „dabingovém“ sále přeloučské radnice se stal vyhledávanou podzimní akcí. Vzhledem ke coronavirovým problémům se letos křest nekonal. Sestavení sborníku se chopili Věra Kopecká a Jiří Lojín. Pod střechu nazvanou Čtyři doby se vtěsnalo 24 autorů rozdílného věku a tvůrčí iniciativy. Vedle zkušených - za všechny namátkou Marboe, Macháček, Tošner, Zelený - přispěli autoři střední generace, jakož i ti, kteří teprve nesměle vykročili do českých literárních luhů a hájů. Próza, poezie… Někdo nese kůži na trh pod obojí. U sborníků se obtížně hledají charakteristické, natož společné znaky jednotlivých tvůrčích iniciativ. Těchto pár řádků budiž přijato jako orientační informace, nikoli pokus o hodnocení. Ten chce především určitý časový odstup. Každý čtenář určitě najde text blízký vlastnímu naturelu. Sborník má úctyhodných 280 stran a pokud již lze někomu vyslovit uznání, zasluhují ho ilustrátoři Jan Černoš a Jana Wienerové, kteří v pozoruhodné symbióze připravili černobílé ilustrace.
František Uher
2024 ©